VLADIMÍR MERTA - Imagena

Vladimír Merta ‎– Imagena

Label: Galén ‎– G 14 064 2

Format: CD, Album, Digipak

Country: Czech Republic

Released: 2014

Style: Folk

Tracklist

1 Kus Dřeva V Ruce 3:53

2 Olivovníky 4:39

3 Růže Z Jericha 8:27

4 Naviják 3:57

5 Prométheův Nářek Nad Pochcaným Ohněm 6:34

6 Dlažební Kámen 5:16

7 Svat Válka 5:45

8 Milenka štěstěna A Milenec Neskutečna 6:53

9 Ve Chvíli Smrti 5:25

10 Muž V Khaki Baloňáku 8:41

11 Imagena 6:46

12 Tvoje Vlasy Ne 3:58

Acoustic Guitar, Viola, Voice, Twelve-String Guitar, Harmonica, Electric Guitar – Vladimír Merta

Banjo, Steel Guitar, Ukulele, Electric Guitar, Dobro – Josef Štěpánek

Bass Guitar – Jakub Vejnar

Choir – Doubravánek, Marek Doubrava

Drums – David Landštof

Keyboards – Ondřej Fencl

Tenor Saxophone – Jan Štolba

2 panel-digipak, 24 page booklet

Zdroj následujícího textu: : www.magazinuni.cz BYSTROV MICHAL1/2015

Svým způsobem je to mertovský playlist snů. Vždyť kdo by nechtěl ještě jednou, zase trochu jinak, slyšet Kus dřeva v ruce, Prométheův nářek nad pochcaným ohněm, Tvoje vlasy ne a Olivovníky s nezapomenutelným refrénem "vládne nám zlá planeta Sebeklam"? Právě tato skladba, zazářivší roku 1989 na desce z festivalu Porta, dala název hudební edici nakladatelství Galén, koncipované v souladu s veršem "dáváme šťávu, jen když nás drtí". A co o ní po letech říká sám autor? "Generační píseň měla udělat onu slavnou tlustou čáru za minulostí, po které tak toužili ti s máslem na hlavě. Trochu jsem si ho taky namazal, jen aby se neřeklo, že se stavím ostentativně na stranu pravdy a lásky. Bylo mi z těch renovovaných morálních autorit divně u žaludku. Ale taky mě mrzelo, že mne mezi sebe nezvou."

Ze všech alb, které Vladimír Merta v poslední době pro Galén natočil, je letošní Imagena nejpevnější v kramflecích. Zatímco Ponorná řeka s kapelou Etc… a Nikdo v zemi nikoho s formací Dobrá úroda vznikly – zdá se – čistě z bigbítového deficitu, nová deska navazuje na loňské setkání stárnoucího písničkáře s univerzální sestavou mladých studiových muzikantů, sdružených kolem kytaristy Josefa Štěpánka a bubeníka Davida Landštofa. Ale to, co na minulém albu Domilováno působilo jako snaha učinit z nedokonalého dokonalost samu, nabývá na Imageně lidských rozměrů. Doprovod už není navýsost profesionální a lépe si rozumí s Mertovými představami o improvizaci a kouzlu okamžiku.

Decentně, ale neodbytně se hlásí o slovo bicí v první skladbě, písničce Kus dřeva v ruce o společné chvilce dítěte a otce. Olivovníky plynou jako správný hit, který se pro rádia nikdy hitem nestane, a dávají desce příjemný folkrockový ráz. Sbory v refrénech neruší, na rozdíl od časově ohraničenější Růže z Jericha, kde hlasy v apokalyptickém sloganu "hoří Jeruzalém" znějí přece jen kýčovitě. Jako když Dylan přezpíval Kristoffersonův lament nad smrtí Gándhího, Luthera Kinga a Ježíše Krista s dětským sborem, hořekujícím: "They killed him!"

První dojem z Imageny je, že nás texty zahltí. Je to pocit převážně libý, protože nejde o plané žvanění, i když heslovitou sevřeností posedlí literární kritici by v díle našeho "básníka s kytarou" jistě s chutí škrtali a škrtali… Z novějších skladeb je jasné, že Mertův pramen inspirace nevysychá, a co je důležité: velký prostor tu dostává jako instrumentalista. Relativizování všeho a za každých okolností, strach z ustrnutí, odmítání lakovat věci narůžovo – to všechno je zde jako vždy přítomné. Přibylo pár hudebních odstínů, ubylo pěvecké síly. Tu ale Merta dokáže nahradit zkušeností, která se v jeho projevu odráží. "Počítám občas, kolik by se do mě asi vešlo lidí," zpívá hned zkraje v písničce Ve chvíli smrti. Dobrá otázka.