Martin W. Ball
Duše šalvěje
Šalvěj divotvorná a entheogenní zážitky
z angličtiny přeložila Ivana Svobodová
VYDAVATEL: Dybbuk
DATUM VYDÁNÍ: 13.02.2009
ISBN: 978-80-86862-76-7
EAN: 9788086862767
JAZYK: čeština
POČET STRAN: 176
VAZBA: pevná vazba
Šalvěj divotvorná je nesmírně silná psychoaktivní rostlina pocházející ze starého Mexika. V současnosti je široce dostupná jako "šamanská" bylina a lze ji volně zakoupit prostřednictvím internetu. Kdysi záhadná a málo známá rostlina se tak zařadila mezi nejvýznamnější psychedelické látky. U příznivců entheogenů se těší zvláštní úctě díky jedinečným zážitkům, které zprostředkovává svým rychlým účinkem. Může vyvolat šamanské a hluboce mystické stavy vědomí, používá se v léčitelství, při šamanských cestách a při pokusech o duchovní vhled. Šalvěj divotvorná tedy není rostlina, se kterou by si člověk mohl jen tak zahrávat. Ska Maria Pastora, jak se někdy nazývá, není droga vhodná na večírky a nemá prakticky žádnou "zábavnou" hodnotu. Světy, které nám šalvěj otvítá, mohou být někdy příliš složité a obtížné na to, abychom si s nimi uměli poradit, orientovali se v nich a včlenili je do našeho běžného života. Tato kniha se pokusí přiblížit nejlepší možné přístupy a praktiky v rituálním užívání této rostliny sloužící osobnímu duchovnímu rozvoji.
Recenze:
iDnes, 24. 3. 2009
Ondřej Bezr
Příručky pro začínající uživatele drog radí rozvážný přístup
Způsoby a důvody aplikace drog jsou nejrůznější. Dvě knihy Američana Martina W. Balla zabývající se přírodními psychedeliky propagují smysluplný postoj k nim. Magické houby a Šalvěj divotvornou považují za posvátné entity.
Obě knihy kapesního formátu, Duše šalvěje a Moudrost hub, najdeme v knihkupectvích přepásané proužkem s nápisem Příručka pro začínající uživatele drog. Kromě nepochybného komerčního účinku má tento "podtitul" i informativní charakter. Obě knihy totiž skutečně mohou tomu, kdo koketuje s myšlenkou alespoň "vyzkoušet" jmenované přírodní drogy, v lecčem prospět.
Americký spisovatel a hudebník Martin W. Ball studoval na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře, kde získal doktorát v oboru náboženských studií se zaměřením na tradice domorodých obyvatel Ameriky, entheogeny a šamanství. Od medicinmanů mescalerských indiánů se naučil tradiční šamanské a léčitelské praktiky.
"Západní společnost bohužel už dávno o veškeré smysluplné iniciační obřady přišla. Možná že to nejlepší, co máme, jsou experimenty zvědavých teenagerů s psychedelickými látkami na hudebních festivalech. Takové bylo i mé první setkání s psychedeliky. I když tu může hrát určitou roli archetyp amerického individualismu, není to nejzdravější a nejpřínosnější způsob užívání psychedelik. Navíc to byl jeden z faktorů, které vedly k názoru, že psychedelika jsou hédonistické drogy bez jakékoli společenské hodnoty."
To píše Martin W. Ball v Duši šalvěje a oběma knihami opravdu jako by šel proti (i u nás) převládajícímu proudu aplikace drog pouze jako prostředků chvilkového povyražení. Ball prezentuje, jak s nimi žít, jak jejich prostřednictvím poznat své já a svou pozici ve světě. Jejich duchovní rozměr je pro Balla prvořadý. Skeptik by mohl vytknout, že onoho "duchovna" je možná v knihách dokonce víc, než si téma zaslouží, na každý pád je ale autorův přístup rozhodně mnohem bližší etnickým kořenům (a tudíž i pravým důvodům) užívání drog.
"Duchovní praxe je složitá a náročná. Náš růst a vývoj může být často pomalý, pokud bude vůbec nějaký. Můžeme strávit roky meditacemi, aniž dosáhneme jakéhokoliv výsledku, kromě toho, že se budeme cítit ospalí. Můžeme celý život chodit do kostela a neodneseme si z něj nic víc než dogma, které v rámci dané tradice slouží jako východisko ke spiritualitě. Houby mají na druhou stranu bezprostřední, radikální a přímý účinek. Při správném používání plní houby a další entheogeny v podstatě funkci jakéhosi vyrovnávacího prostředku, protože téměř všem uživatelům umožňují prožití hlubokých stavů duchovního vědomí." (Moudrost hub)
Obě knihy se nicméně vzájemně poněkud liší. Zatímco Duše šalvěje je především popisem různých psychedelických zážitků s touto rostlinou převážně vycházejícím z autorových vlastních zkušeností, zaznamenaných v denících (v tomto smyslu kniha připomíná některé práce Timothyho Learyho), Moudrost hub je teoretičtější, "příručkovitější" a nechybějí ani některé praktické rady, jak se s magickými houbami sžít.
"V průběhu zážitku, a možná i po něm, uživatelé cítí, jak jim houby s různou intenzitou pracují uvnitř trávicího ústrojí. Výsledkem toho bývá vznik plynů, které vycházejí horem i dolem. Plynatost může chvíli trvat, zvlášť ke konci zážitku. I když je pro velké množství konzumentů tato složka nepříjemná, jde o důležitý prvek zážitku a měli bychom ho jako takový přijmout, podobně jako všechny aspekty zážitků spojených s houbami. Bojovat s něčím, když jsme pod vlivem hub, je zbytečná námaha. Právě ti, kdo se snaží tento nepříjemný prvek potlačit, také obvykle zvrací. Kdo se potřebuje pročistit, se většinou po zvracení cítí lépe a může potom zážitkem procházet daleko volněji." (Moudrost hub)
Přestože v mnohém absurdní protidrogová politika bojuje i proti přírodním a po tisíciletí tradičním prostředkům, naštěstí ještě platí svoboda slova, která umožňuje nabídnout to, co by největší protidrogoví bijci nejraději drželi pod zámkem: informace a poučení. Těch je potřeba, protože drogovou kulturu se stejně nikdy nepodaří vymýtit, na to má v lidské civilizaci až příliš hluboko zapuštěné kořeny. A knihy, jako jsou ty Ballovy, tuto kulturu v nejpřirozenějším slova smyslu kultivují.
A2, 31. 3. 2010
Vít Kremlička
Duše šalvěje Martin W. Ball
Hodláte -li se stát psychonautem aneb začínajícím uživatelem drog přírodního původu, otevřete si pivo a začtěte se do eseje Martina W. Balla Duše šalvěje.
Pokud zvolíte hyperkritický přístup ke zkoumání Ballovy metodiky, zjistíte několik autorových omylů. Šalvěj divotvornou (Salvia divinorum) užívají severní Aztékové - Mazatékové jako přírodní antipsychotikum; duševní potíže a stres potkávají lidi bez rozdílu stavu a prostředí, ve kterém žijí. Řízená léčba se děje v šamanově kvalifikované režii a se znalostí pacienta. Oproti tomu Ballův způsob volných sedánků se šalvějí, obohacenou ještě laboratorním extraktem, vede k mylnému dojmu, že si stačí dát šluka. Podivné jsou i výzvy k vedoucímu šalvějových seancí, aby je vedl jako kněžský rituál: obecná zkušenost se sektami utvářenými na základě užívání drog je povícero drasticky tragická. Martin W. Ball podal spíš svou osobní zkušenost, často na hranicích iluze (např. vůbec nepoužívá pojem z analýzy osobnosti Já a Nejá, což se přitom při šalvějových introspekcích doslova naskýtá). Určitě nejde drogy odmítnout zcela, jsme drogová civilizace - užíváme alkoholické nápoje, konopí, hašiš, houbičky... Mnohé přírodní drogy našly uplatnění v medicíně. Šalvěj divotvorná na lékařské zhodnocení dosud čeká. Máme se nač těšit!